Zajímavá myšlenka uspořádat festival mimo hlavní letní sezónu přivedla do Prahy velice zajímavou sestavu čítající kolem 15-ti kapel. Pražský klub Abaton, situovaný ve staré zástavbě v pražské Libni, se stal novým útočištěm Shindyho koncertů, jejichž návštěvnost oblíbený klánovický Black pes není schopen pojmout. A nejinak tomu bylo i u „kapesního Brutal Assault-u“ aneb No Mercy fest-u. Členitost Abatonu (pravděpodobně nějaká menší stará továrnička anebo sklad), jehož interiér evokoval doby rady Vacátka, přímo vybízela k experimentu v podobě zřízení dvou pódií. Malá scéna v přízemí a velká v prvním patře.
Původní plán byl takový, že vždy jedna scéna bude mít pauzu a na druhé bude probíhat vystoupení. Díky časovému skluzu však tyto předpoklady vzaly rychle za své a tak ve snaze vidět a slyšet toho co nejvíce musel človek velmi umět kličkovat mezi patry v co nejrychlejším čase.

Už kolem 17-té hodiny okupovaly okolí Abatonu davy návštěvníků a fronta čekající na vstup dosahovala několika desítek metrů. Ke cti pořadatelům je nutno říci, že „odbavování“ lidí probíhalo velmi rychle a tak stíhám konec prvního vystupujícího, jímž byli pražští POPPY SEED GRINDER. Jejich grindcoreovou nakládačku sleduje poměrně slušně zaplněný dolní sál. Měl jsem však dojem, že nazvučení se teprve dolaďovalo a tak dojem nebyl úplně ideální. Na hlavní scéně se mezitím připravují Švédové SPAWN OF POSESSION. Ti předvedli slušnou prezentaci brutálního death metalu, který sice připomínal dalších 12 kapel do tuctu, ale fanoušci začínají řádit a jsou očividně spokojeni a to je hlavní. Počet hlav v hledišti mezitím utěšeně roste. Bohužel, hlavní scéna svou kapacitou zdaleka nestačila odolávat zájmu metalových fans a kdo si poctivě nevystál celý hudební maraton pod pódiem, měl veliké problémy se do hlediště vůbec dostat.
INNER FEAR se představili s novou zpěvačkou Tanyou (ex-DEMIMONDE) a zatím se její angažování jeví jako krok správným směrem. S jejím hlasem kapela ještě více inklinuje ke gotickému rocku.
To Švédové VOMITORY jsou ale úplně jiný šálek kávy. Kapelu jsem měl možnost vidět už několikrát a pokaždé byly dojmy veskrze pozitivní. Tohle vystoupení však svou kvalitou všechny předešlé ještě předčilo. VOMITORY se s tím věru nijak nemazlí a jejich set byl názornou ukázkou nefalšovaného death metalového inferna made in Scandinavia. Žádné technické kudrlinky ani propracované vyhrávky, nýbrž pouze syrový a rychlý hudební výplach s plným nasazením všech účinkujích. Když se to umí, tak to funguje skvěle! Oloumučtí GODLESS TRUTH ale umí také a plně to předvádí na malé scéně. Zazní i skladby z připravované nové desky, která by měla vyjít v dohledné době. Válka o český death metalový trůn může začít dalším dějstvím.
Zato kanadští KATAKLYSM už mají svá nejlepší léta za sebou. Životní formu si prožili na albu „Temple of Knowledge“ (1996) a od této doby mají jejch nahrávky už jen klesající tendenci. Můj názor však nesdílí většina přitomných, kteří jsou za svoji náklonnost odměnění i Mauraisovým sólem na bicí. Podle mého názoru to však byl dar danajský ... Ne každý je Nick Barker anebo Docent. Objektivně však musím uznat, že živě kapela funguje ještě stále na slušné úrovni.

Na malé scéně mi unikají děčínští FLESHLESS a Slováci DEPRESY. Zato poláky LOST SOUL si po doporučení přátel ujít nenechávám a ... a příjemné překvapení. Tito satanáši předvádí rouhačský old school death metal ne nepodobný raným DEICIDE (což berte s velikou rezervou), s válcující dynamikou jednotlivých skladeb. Polská scéna je nepřeberným death metalovým rojištěm a oproti té naší má kvalitativně nesrovnatelně navrch, čehož jsou tito, do té doby pro mě naprosto neznámí, rarachové důkazem. Pekelný kvartet navíc disponuje i velice dobrým bubeníkem, což je obzvláště u podobně laděné muziky velmi důležitým faktorem. Výborný zážitek!
Jediným zástupcem černého kovu byli ten večer norští CARPATHIAN FOREST. Jejich pojetí black metalu spočívá spíše ve střednětempých skladbách s patrnými heavy metalovými postupy s důrazem na techniku. Není to úplně můj šálek kávy, ale i přesto jsem se nenudil a uznávám kvality této kapely. Žel, jednu z hlavních hvězd večera, legendární švédské HYPOCRISY, sleduji pouze z povzdálí, protože nával zvědavců byl v těchto chvílích už nad možnosti velkého sálu. Zdaleka jsem v tom nebyl sám a tak i chodba se stala jedním velkým přeplněným tržištěm. Vydržel jsem to asi 10 minut ... Dole už řádí nebo spíše chlácholí INSANITY REIGNS SUPREME. 100% Satanic image a muzika spíše doomového ražení. Ti končí těsně před jedenáctou a na obou scénách tak přichází na hlavní hvězdy.

Při vší úctě, o CANNIBAL CORPSE už toho bylo a ještě i bude napsáno dost a tak si další tlačenicovou anabázi odpouštím, pln očekávání na britské hrobaře ESOTERIC. Teprve třetí(!) vystoupení této kapely v její bezmála desetileté historii se nesmí propásnout za žádnou cenu. Šestice čítající tři kytary, basu, klávesy a bicí od prvního máchnutí do strun vpouští do prořídlého publika těžkotonážní depresivní náladu ultrapomalého zahnívajícího doom metalu, který svým pojetím nemá konkurenci. Stopáž jednotlivých skladeb neklesá pod 10 minut a i pro mnohé otrlé posluchače je tato kapela jen velmi těžko stravitelná. Výborné vystoupení, ale subjektivně jsem pocit úplného dosažení nálady ze studiovek neměl. Kapela má dokončený materiál na čtvrtou desku, ale prozatím se nenašel žádný label ochotný k jeho vydání.

Podle počtu návštěvníků (něco málo přes 1000 platících) se nápad s uspořádáním minifestivalu ukázal jako velmi šťastný. Výběr kapel a kvalita jednotlivých vystoupení jen podtrhla dobré dojmy z této akce. Kaňkou však nadále zůstává výběr místa. Po Futuru se i Abaton ukázal pro větší počet návštěvníků jako ne zrovna ideální. A to tam zanedlouho mají vystupit MAYHEM.